Židovský hřbitov

Jsme tu proto, aby se dařilo přenést tajemství a kouzlo židovských epitafů mezi běžné uživatele vesmíru, inspirovat ty, kdo o inspiraci stojí, a spolupracovat se všemi, kteří se rozhodnou pokračovat.

V Čechách a na Moravě můžete najít kolem 340 židovských hřbitovů. Ne všechny si zaslouží název „pohřebiště“, nezřídka by se spíš hodilo slovo skládka, ruiny, zbytky… Všechny však mají své kouzlo, své příběhy, svoji symboliku a samozřejmě i svůj obsah nejcennější – ostatky bytostí, jež odpočívají v prachu pod náhrobními kameny…

Starobylý hřbitov mutěnínské židovské náboženské obce (ŽNO), založený v r. 1642, se nalézá v lesíku na Ovčím vrchu. V průběhu druhé světové války byl devastován. Dnes je hřbitov citlivě zrekonstruován a nabízí milovníkům takových památek silný zážitek z jeho návštěvy. Přes dřívější poškozování a zanedbanost působí nynější úprava pohřebiště velice uspořádaným a důstojným dojmem. Je zachováno 162 náhrobků s východní orientací nebo jejich fragmentů. Nejstarší čitelné náhrobky jsou z poloviny 18. století, nejmladší z 2.pol. 19. století. Pohřbení pocházejí především z Mutěnína, Ostrova (vsi 2 km západně od Mutěnína) a Mostku (dnes již zaniklá ves 5 km západně od Mutěnína). Epitafy jsou psány hebrejsky, několik málo také německy.

Od roku 1853 patřil zmiňovaný hřbitov obci Mutěnín. V současnosti náleží Federaci židovských v ČR, jeho správou je pověřena společnost Matana a. s., která od r. 2002 na náklady vlastníka a s využitím finančních příspěvků Nadačního fondu obětem holocaustu zajišťuje jeho postupnou obnovu a pravidelnou údržbu.Za zmínku stojí i překrásný výhled z tohoto místa na ves Mutěnín a okolí. Západním směrem je možno spatřit vrch Zvon a na německé straně Ebene.

Židovské osídlení v Mutěníně se datuje od počátku 17. století. První doložené zmínky o něm pochází ze zprávy domažlického faráře Tobiase Hankelia z 3. října 1669, určené pražskému církevnímu úřadu. Ve zprávě se uvádělo, že v Mutěníně žil již roku 1635 v domě čp. 85 žid Abraham Ditl se svou rodinou. Roku 1669 byla naše obec domovem šesti židovských rodin o celkovém počtu čtyřiceti lidí.

Roku 1662 židé požádali o možnost zřízení menší dřevěné židovské synagogy. Původní byla zbořena v roce 1860. Na ni navázala nová synagoga, postavená v klasicistním slohu na místě tří domů (čp. 67), která byla roku 1923 s velkými náklady přestavěna. Během období nacismu došlo k jejímu zboření.

Z roku 1743 pochází zmínka o židovské škole v pozdějším domě čp. 67. Roku 1747 se v obci nacházelo 8 židovských domů, v nichž žilo 14 rodin o 49 židech. V r. 1837 žilo v Mutěníně už 110 židů, postupně ale došlo k poklesu jejich počtu na pouhých 90.  V r. 1880 zdejší úřady evidovaly 65 židovských obyvatel, v r. 1900 pak 43. Roku 1920 žilo v Mutěníně už jen 6 rodin o 23 obyvatelích a poslední údaj z r. 1930 uvádí 21 občanů hlásících se k judaizmu…Podle památníku Yad Vashem pocházelo z Mutěnína 9 obětí holocaustu, ale pouze jedna rodina v místě zůstala i v průběhu německé okupace. Celkově jsou zachovány židovské matriky od roku 1793. Židovská obec zanikla roku 1938.

 Představenými mutěnínské židovské náboženské obce (ŽNO) byli postupně v letech 1850 - 1860 Jonas Fleischner, Simon Schwarzkopf, Bernhard Oesterreicher do roku 1897, Albert Wolf do roku 1921, Ferdinand Steiner od r. 1921 a jistě působil v tomto postavení ještě v r. 1934, ovšem jeho další osud není znám. ŽNO měla své sídlo v domě čp. 131 (v současné době již nestojí), místo bylo označováno také jako Rabbinerhaus (rabínský dům) a nacházela se zde mikve (židovská rituální lázeň).

Hřbitov (hebr. bejt olam, tj. dům věčnosti) je posvátné místo judaismu. Židovská pohřebiště jsou zřizována „jednou provždy”, nesmí být proto nikdy rušena ani nijak poškozována. Pohřby a vše co s nimi souviselo zajišťoval tradiční pohřební spolek Chevra Kadiša, tvořený nejváženějšími členy židovské náboženské obce. Na hřbitovy se má vstupovat s pokrytou hlavou, nemají se navštěvovat o šábesu (sobota) a o tzv. vysokých apoutníchžidovských svátcích. Pohřebiště, ať již jakékoliv, by mělo být předmětem úcty každé civilizované společnosti a kulturního člověka...

ba´al harachamim, hastirem beseter kenafecha le´olamim, ucror bicror hachajim et nišmatam. Adonaj hu nachalatam vejanuchu bešalom al miškavam. Venomar amen.

... Prosím Tebe, jenž vládneš soucitem, skryj je navěky v náruči svých křídel a jejich duše připoj do svazku živých. Hospodin je jejich dědictvím, kéž v pokoji spočinou na svém lůžku. A řekněme Amen.

(výňatek z kadiš - modlitby za zesnulé)

Enoš kechacir jamav kecic hasade ken jacic...

Jako tráva jsou dny smrtelníka, jako polní kvítí rozkvétá...

(výňatek z kadiš - modlitby za zesnulé)

Stéla s hexagramy:

Deskovitým náhrobkům kolmo zasazeným do země se říká stéla nebo také maceva . Davidova hvězda (magen David, doslova štít Davidův) je na židovských hřbitovech poměrně hojným symbolem, původně magický znak mnoha starověkých národů je od 16. století v judaismu používán též jako znak protektivní. Obecného rozšíření se jí dostalo v 19. století. Dalším symbolem je menora (sedmiramenný svícen), znak židovstva, dnes i státní znak Izraele. Na náhrobky kladou Židé i poučení nežidovští návštěvníci hřbitovů malé kaménky. Jedná se o prastarý zvyk, jehož kořeny vycházejí z dávné historie a života Izraelitů na poušti. Lidová židovská tradice říká, že je lépe dostávat květiny za živa a kameny po smrti, nežli naopak...

Stéla se stylizovanou palmou:

Pokud by rostlinný motiv na tomto náhrobku byl stylizovanou palmou, potom by symbol znamenal podle jednoho z výkladů ctnostný a spravedlivý život zemřelého, tzv. cadika, neboť Kniha Příslovípraví:„Spravedliví jako ratolest vzkvetou" a: "Ovoce spravedlivého jest strom života...“ (Přísl.11,28-30).U této starobylé stély je dobře vidět jak úvodní pohřební formule P. N. (čteme zprava jako Pe Nun, zkratka za hebr. slova po nitman, tj. zde je uložen), tak posledních pět znaků tzv. tanceva - tradiční závěrečné židovské pohřební formule složené z písmen T.N.C.B.H. (znaky čteme zprava jako Tav Nun Cade Bejt He, zkratka za hebr. slova tehi nišmato/nišmata crura bi-cror ha-chajim, tj. budiž jeho, její duše připojena do svazku živých).

Foto viz.:  http://mutenin.cz/obec-1/informace-o-obci/blizke-okoli/