Obec Mutěnín
ObecMutěnín
rozšířené vyhledávání

Hvězdárna v Mutěníně

 

Historie astronomie v Plzni a okolí.

Počátek historie velkého zájmu lidí o astronomii v Plzni a okolí byl zřejmě rok 1837, kdy bratranec Bedřicha Smetany, František Josef Smetana, doktor filozofie, profesor na filozofickém ústavu v Plzni, napsal vůbec první českou publikaci o astronomii „Základové hvězdosloví, čili astronomie“. Velký zájem veřejnosti o jevy na obloze se projevil před první světovou válkou, kdy se pořádaly populárně vědecké přednášky s astronomickou tématikou. Občas to bylo i v průběhu této války, hlavně však po ní, kdy se zájem o astronomii začal ještě rozšiřovat. Byl to i podnět k založení německé astronomické společnosti. V polovině třicátých let byla v Plzni na Slovanech vystavěna nová škola. Moderní budova byla zakončena netradičně školní hvězdárnou, kterou používala i astronomická společnost. Na počátku druhé světové války činnost astronomického odboru ustala. Nová činnost a aktivita se rozvinula opět až v roce 1943. Ve škole na Slovanech, jejíž budova byla zakončena hvězdárnou, směl astronomický odbor instalovat svůj dalekohled, ale veřejnost na hvězdárnu přístup neměla. Později, když se ze školy za druhé světové války stal německý lazaret, musel být dalekohled dokonce demontován.

Rozvoj radioastronomie po druhé světové válce přivedl na myšlenku uspořádat v srpnu 1947 expedici na pozorování meteorů za účelem zjistit, zda i u nich lze zaznamenat radiové záření. Podařilo se zaregistrovat několik meteorů a k nim zvukové stopy signálů v radiopřijímači na vlnové délce 1,3 metry. To byl impuls pro snahu zřídit lepší stanici, která by nebyla tolik zarušena radiovým provozem.

 

Mutěnínská hvězdárna

Tak se podařilo objevit Mutěnín u Poběžovic a v něm vilku, v níž se mohly podobné pokusy provádět. Tamní MNV nabídl celý objekt, což bylo vítáno, protože v Plzni byla hvězdárna malá a program činnosti rozsáhlý. Z vilky v Mutěníně se brzy stalo pracoviště jak astronomické, tak i meteorologické. Kromě toho pod patronací profesora, později akademika Aloise Zátopka z pražské Karlovy univerzity, se začala budovat seismická stanice. Mutěnín totiž leží na geologicky zajímavém útvaru táhnoucím se od Alp až k oblasti Chebu. V Chebu již pracovala seismická stanice a stanice v Mutěníně měla umožnit přesné určení případného epicentra zemětřesení, přicházejících k nám většinou z alpského masivu. Mutěnínská stanice měla být vybavena novými seismografy, které měly být vyrobeny v dílnách hvězdárny. Pracoviště hvězdárny v Mutěníně bylo proto zařizováno tak, aby po výstavbě hvězdárny v Plzni, mohlo být vše přemístěno do nového působiště. Součástí měly být i vývojové dílny pro výrobu astronomických přístrojů. Měly se zde rovněž vyrábět dalekohledy pro ostatní hvězdárny a astronomické kroužky. Tamější dílny (mechanická a truhlářská) byly postupně vybavovány novými obráběcími stroji. Pracovníky dílen byly zhotovovány další přístroje a začala výroba prototypů astronomických dalekohledů.

Na zahradě hvězdáry v MutěníněNa zahradě hvězdárny při prezentaci nových dalekohledů vyrobených v dílnách v Mutěníně. Pohled směrem na střelnici a Starý Kramolín.

Vývojové dílny měly být přiřazeny právě vznikajícímu Výzkumnému ústavu zvukové a obrazové techniky. Rozvoj astronomické činnosti v tomto období na Plzeňsku byl mimořádně velký, uznávaný po celé republice. Astronomický odbor vydělával finanční prostředky vlastními silami nejen na činnost, ale i na mzdy pracovníků. Zdroje příjmů byly z bohaté přednáškové činnosti, z výroby astronomických diapozitivů a obrazů, z výroby astronomických přístrojů a jejich doplňků. V dílně se později pracovalo i pro astronomický ústav ČSAV na rekonstrukci pohonu astronomických kopulí. Přístroje byly pochopitelně vyráběny i pro vlastní potřebu.

Observatoř v roce 1950Observatoř v roce 1950
Budova bývalé hvězdárnyDnešní pohled na bývalou hvězdárnu 2023

V roce 1957 městu Plzni bylo za úspěchy v astronomickém bádání přiděleno malé planetárium ZKP 1 od německé firmy Zeiss - Jena. Nastaly však problémy s jeho umístěním, které byly vyřešeny využitím bývalé kaple ve škole nad Hamburkem. Bylo ovšem zapotřebí do kaple vestavět nejen kopuli astrosálu o průměru 6 m a s kapacitou 30 míst, ale i přednáškový sál, výstavní a odkládací prostory, kanceláře apod. Planetárium bylo dáno do provozu 11. června 1958 provizorně na dva roky, nakonec ale zůstalo v budově až do roku 1997. Za zmínku stojí také, že při otevření planetária v roce 1958 byl instalován projektor umělé družice Země, vyrobený v tehdejší dílně plzeňské hvězdárny v Mutěníně. Umožňoval věrnou demonstraci pohybu tehdejších prvních umělých družic. Byl to vůbec první projektor umělé družice na světě. V každém programu se podle denně vydávaných předpovědí předváděl let Sputniků po obloze.

Provoz hvězdárny v Mutěníně byl zahájen v roce 1947 a ukončen v roce 1958. Pracoviště z Mutěnína se postupně přestěhovalo do Plzně.

Razítko hvězdárny v Mutěníně

Výběr z textu - závěrečná práce „Hvězdárna a planetárium v Plzni“ Ing. Irena Bernatová

 

Obec

Mikroregion Dobrohost

logo

Svazek Domažlicko

Svazek Domažlicko

MAS Český les

logo

Virtuální prohlídka obce Mutěnín

virtuální prohlídka

Anketa

Mobilní aplikace

mobilní aplikace

google-play-download

app-store-download

Předpověď počasí

dnes, čtvrtek 25. 7. 2024
slabý déšť 17 °C 10 °C
pátek 26. 7. slabý déšť 19/8 °C
sobota 27. 7. skoro jasno 22/9 °C
neděle 28. 7. polojasno 25/12 °C

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:1
DNES:76
TÝDEN:666
CELKEM:505471

1253

První zmínka

278

Počet obyvatel

krumpáč

Hornická obec

kostel

Kostel sv. Bartoloměje

památník

Hrobka Wiederspergů

hvězda

Židovský hřbitov