Historické osobnosti Mutěnína

Osobnosti Mutěnína

Göhl Jakob Josef (1674 - 1742)

Byl panským písařem, později správcem panství. V roce 1703 se stal také císařským výběrčím cla v Mutěníně, měl tedy v rukou dva důležité úřady. Patřil mu určitý majetek na Velkém Horšíně a na Ostrově, roku 1709 založil na pastvinách už zmizelé „Göhlovy rybníčky“. Roku 1711 nechal postavit před svým domem a celnicí č.p. 35 na náměstí pomník Nejsvětější trojice, bohužel zbouraný v 60. letech 20. století a uložený nebo zabetonovaný při úpravách komunikace přes potok u místního hřiště.

Není známo, odkud pocházel kámen a který mistr pomník vytvořil. Dílo bylo celkem 6m vysoké.   Sloup z jednoho kusu kamene byl 4m vysoký a měřil v obvodu 1,26m, na něm spočívala čtyřrohá hlavice a na této na užší straně obdélníkový, 1m vysoký, 60cm široký a 15 cm silný kámen. Na jeho východní straně byl reliéf Boha Otce se zeměkoulí, Boha Syna s křížem, mezi oběma klečící Panna Maria. Nad tím Duch svatý v podobě holubice, dole dvě hlavy andělů.

Z kamene vyčnívaly do výšky tři tříhroté železné paprsky. Sloup spočíval na 95cm vysokém podstavci z otesaných kamenů, které tvořily tři vedle sebe stojící tabule asi 50cm široké, střední byla trochu širší a vystupovala mírně dopředu.Tabule byly popsané na východní straně v němčině, na západní v latině.

Vlevo a vpravo od středu pomníku stály na 90 cm vysokých podstavcích dvě kamenné, 1,25m vysoké sochy svatých představujících vpravo Jana Nepomuckého, vlevo Judu Tadeáše s evangeliem.Kolem dokola bylo kamenné zábradlí 4,66m dlouhé s devíti sloupky, 3,71m široké se sedmi sloupky,1m vysoké, horní plocha byla široká 30cm. V meziválečném období byl už pomník částečně poničený, po 2. světové válce posloužil k přivazování koní. Podle pamětníků byl odstraněn proto, že překážel vozům přivážejícím do místního pohostinství pivo.

J.J. Göhl nechal dále v roce 1720 postavit za svým domem sochu Panny Marie (později přestěhovanou dolů do ulice), v roce 1715 sochu Jana Nepomuckého při cestě do Hostouně, roku 1717 dodnes dobře čitelnou pamětní desku své ženě (u vchodu do kostela). Roku 1707 financoval mramorovou nádobu na svěcenou vodu u kostelních dveří a založil velkou církevní mešní nadaci - Göhlův fond. Jako písař působil do roku 1722, jako výběrčí cla do roku 1726, pak pravděpodobně odešel na odpočinek.

 
Micko Johann - (1861 - 1946) regionální historik a pedagog 

Narodil se roku 1861 v Glöckelbergu (Zadní Zvonková u Horní Plané), navštěvoval dvě třídy gymnázia v (Českém)Krumlově a učitelský ústav v Linci, působil jako podučitel v Rakousku, od roku 1882 řídil 28 let školu na Lískovci (Haselberg) u Lučině (Grafenried).

Do Mutěnína nastoupil 1.1. 1910. Je autorem původně deseti sešitů o dějinách Mutěnína, na kterých svědomitě pracoval dvanáct let a které vycházely ve 20. letech minulého století. Jeho dílo má pro poznání minulosti této obce zásadní význam. Dva ze sešitů existovaly pouze v rukopise – 8. díl věnovaný dějinám jednotlivých domů vyšel v roce 1960 v Německu jako sešit č.9, práci J. Micka doplnil další zdejší rodák, Karl Hannakam. J. Micko napsal také několik dalších publikací věnovaných Šumavě  a Českému lesu.

Byl zakladatelem 28 regionálních spolků a sborů, v některých působil v různých funkcích.V letech 1903-1919 byl členem Okresní školní rady v Horšovském Týně, v letech 1918-19 zastupujícím školním inspektorem, předsedou Okresního výboru pro vzdělávání v Hostouni.

V roce 1914 mu byl za zásluhy udělen ministerstvem školství ve Vídni titul „direktor“.

1.9. 1924 odešel do penze, zemřel roku 1946 ve věku 85 let na Lískovci. Ten patřil k farnosti Lučina, kde byl pohřben. Pamětní desku s jeho jménem je možné také vidět na hřbitově v německém Sendenu.

Text poskytla p. Mgr. Marie Vintrová .