Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Svazek Domažlicko

Svazek Domažlicko

Anketa

Jak se vám líbí naše nové www stránky?

Celkem hlasů:
66
Hlasování začalo:
20. 11. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Návštěvnost

Návštěvnost:

Počítadlo přístupů

Obsah

Památná místa

Kostel sv. Bartoloměje v Mutěníně

  Mutěnínský barokní kostel stojí na místě původního, staršího kostela. Podle Schallera, Sommera, Trajera a dalších autorů měl být vystavěn roku 1607, ve skutečnosti to bylo o sto let později. V roce 1707 bylo v účetních dokladech uvedeno: na nutnou výstavbu nového kostela. Také v měchu varhan byl letopočet 1707.

     Předsíň kostela byla vybudována později, a sice přispěním místních horníků. Tyto prostory byly postaveny na ochranu před západními větry, kterým je vystaven hlavní vchod.

     Příchod na kůr je mimo kostel, v přístavbě. Sakristie a nad ní se nacházející oratorium byly vystavěny patrně roku 1846, snad na místě původní kostnice.

     Kostelní věž se vchodem ze sakristie na severní straně kostela je 32 metrů vysoká, dole čtyřhranná, nahoře osmihranná. Plechová střecha je dvoustupňová, šestihranná. Na špici má kohouta – větrnou korouhev. Kdysi prý do ní uhodil blesk a od té doby se přestala pohybovat.

     Kostel měří uvnitř na délku 23 metrů, na šířku 8 metrů, klenba je ve výšce 6,7 metrů. Presbyterium je 6,85 metrů dlouhé a 5 metrů široké. Předsíň, která původně u kostela nebyla, měří 4,8 metrů po délce, 4 metry na šířku. Západní dveře bylo vždy zvykem používat pouze při pohřbech. Kůr je podpírán čtyřmi kamennými sloupy. Kostel je dobře osvětlen mnoha okny. V podlaze vydlážděné kamennými deskami se uprostřed kostela nachází vchod do bývalé hrobky rodu Wiederspergů. Roku 1893 ji nechal baron Ferdinand von Wiedersperg otevřít. Obsahovala dvě poškozené rakve opatřené kovovým vnitřkem. Od roku 1784 zde platil zákaz pohřbívání.

 

Kostel sv. Bartoloměje

     Nad vchodem do presbyteria byl umístěn 120 cm vysoký reliéfní erb Wiederspergů ověnčený dvěma barevnými palmovými haluzemi.

1802 - kostel opravil Thomas Bauer.

1884 - kostel vymaloval malíř Josef Süss z Lučiny.

Posledním známým malířem, který v kostele maloval, byl v první čtvrtině 20. století Amerling z Domažlic.

 

Výzdoba kostela v době, kdy psal Johann Micko o historii Mutěnína: na hlavním oltáři je zobrazen svatý Bartoloměj, patron kostela, a nad ním obraz korunování Panny Marie. Původ a stáří obrazů nejsou známé. Při pohledu zepředu stojí vpravo od obrazu sochy svatého Václava a svaté Kateřiny. Vlevo stojí svatý Vojtěch a svatá Barbora - patronka horníků. Na pravém postranním oltáři je socha svaté Alžběty a zobrazeno nanebevzetí Panny Marie. Na levém postranním oltáři je obraz svatého Erazima, vedle obraz Bičovaný Ježíš a Jakub. Bližší údaje chybí, svatý Erazim sem mohl být přenesen z kostelíka v Erazimu.

     Kazatelna je zdobena reliéfními obrazy svatého Petra, svatého Jana Křtitele a svatého Pavla, na stříšce kazatelny je svatý Michal s drakem. Křtitelnice, skutečně krásné dílo ze zinku, je menší než původní, která  byla zaslána roku 1881 baronkou Leopoldinou Wiederspergovou do Prahy na opravu. Ta již ale nešla opravit, proto byla zhotovena nová, se starými nápisy na tabulkách (přibližný překlad):

 

  1. „Roku 1617. Tato křtitelnice je Bohu ke chvále a cti, také všem pokřtěným k podpoře jejich duševní síly, kteří byli přineseni k Bohu. Byla věnována Johannem von Wiedersperg a rodiči von Wiedersperg z Mutěnína a Mostku, urozenou a ctěnou paní Alžbětou Wiederspergovou, rozenou Czerninovou z Chudenic.“
  2. „Nechte děti přijíti ke mně a nebraňte jim, neboť jejich je království nebeské.“
  3. Rytina Matky Boží s Jezulátkem (zinek).
  4. Ježíšův křest v řece Jordán. „1881 nechala Leopoldina, baronka von Wiedersperg, rozená baronesa Blumencron, odlíti tuto křtitelnici“. Pod tím erb Wiederspergů a Blumencronů, erby spojeny baronskou korunkou, vše ze zinku.

    Nad křtitelnicí Duch svatý v podobě holubice z pozlaceného stříbra.

     Věčné světlo je velká zinková lampa s nápisem „ Ex voto J. F. F. W. v W 1759“, pod tím „renovováno 1880 Leopoldinou, baronkou von Wiedersperg, rozenou Blumencron“, se znakem Wiederspergů. Nebesa z červené látky se stříbrným nápisem věnoval roku 1704 Friedrich Franz von Wiedersperg. Nový baldachýn koupila Leopoldina von Wiedersperg. Tři rudé kostelní prapory věnoval roku 1912 Georg Wohnsiegl.

     U levého bočního oltáře je vsazena mramorová deska s nápisem: „Pro vzpomínku na Christopha, svobodného pána von Wiedersperg, majitele panství Mutěnín, zemřel 22. října 1852 ve věku 92 let, a na jeho ženu Antonii, rozenou Wanězurovou (Vančurovou?), zemřelou 6. dubna 1839 ve věku 79 let. Věnováno druhou ženou Leopoldinou, svobodnou paní von Blumencron.“

     Svatý hrob věnovala roku 1884 Katharina Losleben z čp. 108. Plátno na svatý kříž zdobila výšivka z korálků.

Obrazy staré křížové cesty jsou neznámého původu. Jeden rám má nápis: „Krása Josef, malíř v Domažlicích.“

     Oltář Marie Lurdské s velkou sochou v jeskyni byl realizován 5. května 1894 farářem Ptáčníkem z daru ženy, která si nepřála být jmenována.

     Před sloupem u vchodu senachází křtitelnice z hořického pískovce s nápisem „Pán buď s námi. Věnoval Ferdinand, hrabě von Wiedersperg.“ Vedle znak Wiederspergů a letopočet1915. V předsíni kostela je do poloviny zazděná mramorová křtitelnice s nápisem „Jos. Göhl, F. N.“.

  Uprostřed kůru stojí varhany s krásným třídílným rozestavěním píšťal. Mají pouze šest registrů a pocházejí podle zmínky ve měších z roku 1707. Byly často opravovány. Nahoře na manuálu zřetelný nápis „J. Tuček, Kuttenberg (Kutná Hora)“. Dříve tam bývalo: „Joh. Thuma, stavitel varhan v Neustadtu“. Mívaly navzdory stáří velmi pěkný zvuk. V roce1922 opravoval mutěnínské varhany Konrády z Domažlic.

     Ve výklenku vpravo od vchodu do kostela je vsazena mramorová deska s nápisem v latince (přibližný překlad): „Bůh vzal, sobě k radosti a mně k bolu. To byla vznešená a velmi urozená paní Marie Renata Göhlová, rozená Zeminová. Zemřela v Mutěníně v šestinedělí dne 31. srpna 1717 ve stáří čtyřicet let, po sedmnácti letech manželství. Porodila tři syny a sedm dcer. Tuto desku na paměť své milované manželky věnoval z celého srdce pan Jakob Josef Göhl, výběrčí cla a mýtného, také vznešený wiederspergský úřední písař, k potvrzení její památky a ctnosti a na znamení svého zármutku.“ Za každým slovem je tečka.

     Věžní hodiny jsou zmiňovány již roku 1617, zřejmě pocházejí z roku 1589, nemají žádné označení. Ciferník mají pouze jeden - směrem na náměstí. Při západním větru se často zpomalovaly, při východním zrychlovaly. Natahovat se musely denně.

V roce 1759 věnoval Johann Franz vonWiedersperg dvanáct nádherně oděných loutek pro kostelní betlém. Mešní nádobí a oltářní prádlo dodávali Wiederspergové.

Zvony: v kostele bylo používáno sedm zvonů, tři pocházely z 15. století, byly jedny z nejstarších u nás.

 

  1. „Malý zvon“ – 40 cm vysoký, tón D, odlitý roku 1443.
  2. „Velký zvon“, zvaný také „Bartolomějský“, 63 cm vysoký, 700 kg těžký, s nápisem v latině a nápisem v češtině:  „Svatý Bartoloměji, oroduj za nás, ten zvon udělán v Plzni 4-4“, tón D, odlit 1440.
  3. „Evangelijní zvon“, výška 35 cm, odlit roku 1480 v Klatovech (zvonař Daniel), tón C.
  4. „Zvon k pozdvihování“, výška 20 cm, roku 1916 spolu s umíráčkem zabrán pro válečné účely.
  5. „Hodinový zvon“, 34 cm výška, ve výklenku nad hodinami, dobře viditelný, tón G.
  6. „Polední zvon“, 62 cm, 700 kg, odlit roku1614 v Norimberku, se znakem Wiederspergů, zabrán pro válečné účely, ale vrácen, tón D.
  7. „Umíráček“, výška 20 cm, roku 1741 ulit Josefem Pernerem v Plzni. Na boku měl reliéf Panny Marie s Jezulátkem, vážil 6 kg. V roce 1916 zabaven pro válečné účely.

     

    V roce 1926 dostal mutěnínský kostel nový „umíráček“ o váze 26 kg, dar Marie Diepoldové, rozené Sandhofnerové z Erazimu, manželky zvonaře v Praze.

    Kostel

     

     

Židovský hřbitov v Mutěníně

Starobylý hřbitov mutěnínské židovské náboženské obce (ŽNO), založený v r. 1642, se nalézá v lesíku na Ovčím vrchu. V průběhu druhé světové války byl zdevastován. Dnes je hřbitov zrekonstruován. Přes dřívější poškozování a zanedbanost, působí pohřebiště velice uspořádaným a důstojným dojmem.  Je zachováno 162 náhrobků nebo jejich fragmentů s východní orientací. Nejstarší náhrobky jsou z poloviny 18. století, nejmladší z 2. pol. 19. století. Pohřbení pocházejí především z Mutěnína, Ostrova (ves2 km západně od Mutěnína) a Mostku (dnes již zaniklá ves 5 km západně od Mutěnína). Epitafy jsou psány hebrejsky, malá část také německy. Od roku 1853 patřil zmiňovaný hřbitov obci Mutěnín. V současnosti náleží Federaci židovských obcí v ČR.

 

Židovský hřbitovŽidovský hřbitovŽidovský hřbitovŽidovský hřbitov

 

Památná místa

KAPLIČKY, KŘÍŽKY A SMÍRČÍ KAMENY

 

Kaple sv. Sebastiana na hřbitově

Kaple sv. Sebastiana na hřbitově  v Mutěníně stojí na místě, kde byl zničen v roce 1813 kostelík zasvěcený sv. Sebastiánu.  Roku 1852 nechala na původním místě vystavět paní Leopoldina von Wiedersperg  kapli s erbem Wiederspergerů a s nápisem: Christof, svobodný pán z Wiederspergerů, majitel statků / majetku/ Muttersdorf /Mutěnín/, Neuschwanbruckl /Mostek/ a Gross steinloh /???/  nar. 21.dubna 1761, zemřel 22. října 1852. Věnováno jeho manželkou Leopoldinou, svobodnou paní z Wiederspergů, rozenou Blumencron. V kryptě jsou pohřbeni poslední Wiederspergové z Mutěnína.

Hřbitov

 

 

Kaple zasvěcená Královně nebes Marii

Při silnici směrem na Ostrov vpravo mezi dvěma lipami stojí kaple, zasvěcená Královně nebes Marii.  Původní kaple byla na tomto místě postavena roku 1887 zásluhou starosty Andrease Schnobricha. Z boku kaple stojí kříž, který zde nechala postavit Barbora Wohnsiglová. Tuto kapli nechal rekonstruovat bývalý obyvatel Mutěnína pan Udo Girg z Chamu v roce 1992, který je synovcem starosty Andrease Schnobricha.

kaple

 

Erazim - kaple Panny Marie

Kapli Panny Marie nechal postavit roku 1865 nájemce "Meierhofu" Georg Halla. Na tomto místě stávala starší dřevěná kaple kterou postavil muž z vesnice Mnichov, který na Erazimu obchodoval. (brousil kámen) V kapli byl opřen kříž, který pocházel z  nedalekého zaniklého kostelíka. Tento kříž měl být zázračný. Socha Matky Boží bývala obložena mnoha děkovnými předměty a pamětními mincemi. Každoročně se pořádála v sobotu po svatém Erazimovi procesí z Mutěnína na Erazim.

V nedávné době z kaple zbyly jen obvodové zdi. Obec Mutěnín v roce 2017 na své náklady tuto kapli renovovala.

KAPLE

 

Kaple Panny Marie na Erazimu v roce 2016

KAPLE

 

Socha Matky Boží bolestné

Socha se nachází ve spodní ulici, která je souběžná s návsí. Vznikla na popud císařského výběrčího cla Jakoba Gohla, který ji nechal postavit roku 1720 za svým domem (celnicí)  č. 35 . V průběhu let byla socha přemístěna na protější stranu ulice, aby se následně v roce 2016 při renovaci vrátila na původní místo. Na podstavci pomníku býval čitelný nápis v němčině v tomto znění: Ježíši s Marií, Tvé matce a Tobě mé tělo a duše budiž poručeno.

Socha

 

Socha svatého Jana Nepomuckého

Cestou z Mutěnína na Hostouň po pravé straně se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. Tento pomník dal postavit císařský výběrčí cla Jakob Josef Gohl z čísla 35 roku 1715.

sv. Jan Nepomucký

 

 

Smírčí kámen

Na staré polní cestě, která vede  od hřiště podél pastvin, směrem ke studánce k cestě na Drahotín se tyčí smírčí kámen. Na toto místo byl přemístěn roku 1880 ze severozápadního rohu lesíka na Šibeničním vrchu. Je na něm nápis "HANNS SCEFL, maltézký kříž a letopočet 1679. Matrika zemřelích uváděla vysvětlení: ... 22. srpna 1679 byl pohřben Hanns Schefl, starý hospodář v Mutěníně, tak na svém poli zemřel venku při orání...

Smírčí kámen

 

Kříž naproti kostela sv. Bartoloměje v Mutěníně

Naproti vchdu do kostela sv. Bartoloměje, v místech kde stávala fara, byl postaven v 90 letech kříž panem Jaroslavem Pekhartem (Divadlo) . Tento kříž zachránil z polí nad Mutěnínem (místo neznámé) kde byl povalen.

kříž

 

Kříž v oboře nad Mutěnínem

Nad Mutěnínem na horizontu kopce Ovčí vrch, v oboře, byl nově v roce 2014 postaven kříž. Tento kříž byl sestaven z nalezených zbytků křížů po okolí panem Petrem Berdychem. Na čelní straně žulového podstavce je vytesán kalich.

Ovčí vrch

 

Kříž na návsi ve Starém Kramolíně

Při vjezdu do Starého Kramolína mezi dvěma lipami se nachází nově rekonstruovaný památný kříž z roku 2016. Ten stojí na místě původního kříže. Celé památné místo je vloženo do lipovo - dubové aleje, která tvoří malebnou ráz obce.

Náves ve Starém Kramolíně

 

 

Torzo kříže při cestě do Starého Kramolína

Na staré cestě do Starého Kramolína (dnes nad střelnicí) na nejvyšším bodě po levé straně stojí podstavec bez kříže. Byl postaven Josephem a Katarinou Kifmanovýmí roku 1835. Jmenovaní tehdy bydleli v domě č. 53. (stará zbrojnice vedle bytovek) Na držáku kříže je vykováno srdce.

Podstavec

 

Srdce

 

Přírodní památka

Mutěnínský lom

Cestou do Starého Kramolína po levé straně, za rybníkem v poli, najdete vyhlášené chráněné území o výměře 1,7 ha. To se nachází v k. ú. Mutěnín na Mutěnínském dioritovém masivu v nadmořské výšce 490 m n. m., v místě bývalého lomu. V něm se těžil od počátku 20. století středně zrnitý amfibolicko - biotitický diorit, místy s pyroxenem a granátem, který se pod názvem "Mutěnínský syenit" užíval jako pomníkový kámen. V lomové stěně lze pozorovat  kulovité větrání dioritu na oválné bloky uložené v písčitých zvětralinách. Těžbu zde v roce 1902 zahájila vídeňská firma Sommer a Weniger, která čistý diorit odvážela do Vidně, kde byl leštěn a dále zpracováván. Bílé úzké linie křemene v hornině byly považovány za kaz a tento materiál byl používán ke stavbám mostů, viaduktů, komunikací nebo např. na sloupy či hraniční kameny.  V roce 1920 se těžby ujal zdejší podnikatel Alois de Riz se svými syny. Kámen se v Mutěníně také brousil a leštil.  Jejich práci nám dodnes připomíná např. pomník obětem 1. světové války stojící před kostelem. Kdysi více než 20 m hluboký lom je dnes již zanesen a dno je zalité vodou. Stěny a valy lomu jsou porostlé nálety dřevin. Tato geologická lokalita významná pro dokumentaci geologického vývoje oblasti domažlického krystalinika získala zákonnou ochranu v roce 1990.

Cesta k lomuMutěnínský lomMutěnínský lomMutěnínský lomMutěnínský lom